Pokračování článku Tyršův stadion v Roudnici n.L.
Další kapitola našeho vyprávění je v kronice nazvána „K novým metám!“. Sokolové pořádají mnoho výletů a účastní se různých akcí v okruhu Župy podřipské i jinde.

Jeden z účastníků sokolské slavnosti ve Štětí vzpomíná: „Naše jednota se zúčastnila této slavnosti 4. července a současně Němci uspořádali Turnfest (veřejné cvičení slavnostní). Vinou Němců došlo k řeži a na obou stranách si někdo odnesl několik nepříjemností. Na zpáteční cestě se ke všemu v Roudnici vyšinul vlak.“
V tělocvičně se roku 1886 cvičilo jako dosud třikrát týdně, a žactvo a posluchači Střední hospodářské školy dvakrát týdně. O dobré spolupráci s ostatními organizacemi ve městě svědčí i to, že sokolovna byla propůjčována Občanskému klubu, Evangelickému sboru k vykonávání bohoslužeb a udržovaly se srdečné vazby na Bratrskou jednotu Říp. Sokol pořádal desítky výletních i sportovních akcí, jejichž vyvrcholením byly župní slety. Účastnil se také oslav různých výročí v širokém okolí i v Praze.
V roce 1901 bylo ustanoveno „družstvo žen cvičících“. První náčelnicí se stala sestra M. Simandlová. Sokolská knihovna, vedená bratrem Šťastným, dosáhla počtu 377 svazků a byla „hojně jsouc používána“. Jednota vykazovala čisté jmění ve výši 25 549 korun. Byla však také „proti své vůli nucena vítati císaře při jeho projížďce Roudnicí“.
Na valné hromadě v roce 1904 se již „jevila jakási ochablost v činnosti“. Přesto se konaly tradiční šibřinky, výlety a veřejná vystoupení. Byla připravována výprava borců do Lublaně a výbor Sokola v tomto roce opět žádal ředitelství střední hospodářské školy, aby dovolilo žactvu cvičit v Sokole. Jak se Sokol podílel na společenském dění, dokládají četné tajné výlety či cvičení při různých výročích. Výbor jednoty také zakoupil a mezi členstvo rozprodal 100 výtisků Večerních písní od Vítězslava Hálka a Máje od Karla Hynka Máchy.
V roce 1908 se konaly velkolepé oslavy 40. výročí založení jednoty. Dne 14. června dopoledne proběhly závody a zkoušky na druhé straně Labe na cvičišti Pod lipou. Odpoledne se mohutný průvod ubíral Hálkovou ulicí na Karlovo náměstí, kde přítomné přivítal starosta bratr Špindler. Poté převozníci převáželi účastníky zpět na pravý břeh Labe. Nový most se tehdy již blížil ke svému dokončení. Dne 29. června odjížděla do Prahy na VI. všesokolský slet početná výprava – 56 bratrů v kroji a zhruba stejný počet v oděvu občanském. Vrcholem sletu byla scéna „Maraton“, předvedená několika tisíci osob.
Jaký byl tehdy vztah úřadů k Sokolu, ukazuje například případ z Terezína. Při spnové návštěvě města zapovědělo c. k. hejtmanství litoměřické naší jednotě pochod s hudbou přes Terezín.
V roce 1913 se mezi mnoha jinými akcemi konala v Libuši velká tělocvičná akademie, kde byly poprvé cvičeny živé obrazy – „mramorová sousoší“. V roce 1914, jako by každý cítil potřebu stát se sokolem. Byl založen hudební odbor, sokolský trubačský sbor, družstvo pro postavení nové tělocvičny a bylo žádáno o koncesi na sokolský biograf.
Dne 7. dubna obdržel správní výbor přípis okresního hejtmanství s výzvou, „aby se mladší bratři cvičili ve střelbě“. Co to mělo znamenat? Věděli snad už tehdy, co přijde?
Dne 26. července 1914 byla náhle vyhlášena mobilizace. Velká část našich bratří byla povolána do zbraně. Sokolovna byla zabrána vojenskou správou. Dne 26. ledna 1915 byla Česká obec sokolská rozpuštěna. Přesto Sokol v Roudnici svou činnost nepřerušil. Dne 4. května 1918 byla sokolovna prodána a bylo zahájeno jednání o koupi pozemku pro novou sokolovnu s cvičištěm.
Pokračování příště.
Jiří Růžička