Na opuštěné loučce vklíněné do lánu vojtěšky doutná popel. Toť poslední relikt ohně, který od sobotního dopoledne 25. ledna 2025 do odpoledne následujícího dne nepřetržitě žhnul na místě konání již třetího novoročního přeboru Sokola Roudnice n. L. v terénní terčové lukostřelbě.
Ještě před malou chvílí sedělo kolem plamenů v družném rozhovoru patnáct střelců a čtyři střelkyně. Osmi z nich se výdechy radosti dmuly na hrudi medaile z dílny členky roudnického oddílu Karolíny D. a v rukách jim šplouchaly láhve jednoho z vinařství litoměřického regionu. Byli jimi oceněni za úspěch v rámci letošního přeboru vyhlášených kategorií: muži/BB, muži/TR-BH-HB a ženy/TR-BH-HB.
A kdo letos nejlépe skóroval? Zlatem se třpytil úsměv Pavla C. (Kentaur Pardubice), Jiřího P. (Ravens Ústí n. L.) a Dobromily O. (Ostrostřelci Skalany). Stříbrnými problesky se leskly skráně Richarda K. (LK Sokol Dobřichovice / Start Praha), Zdeňka Š. (LK Sokol Dobřichovice) a Martiny K. (LK Sokol Dobřichovice). A bronz chytly líce Stanislava H. (Ostrostřelci Skalany) a Karolíny D. (LO Sokol Roudnice n. L.). Kromě výše uvedených klubů a oddílů byli ještě zastoupeni děčínští Bow Brothers.
Ve dvoukolovém klání každý závodník vypustil šedešát šípů směrem k deseti terčům, letos poprvé připevněným na profesionální terčovnice, za což patří velký dík výboru naší sokolské jednoty. Přiznejme, zásahy byly někdy rozpačité. Avšak vprostřed závodu všichni přítomní s ohromením sledovali naprosto jistou trefu do černého, tedy v případě lukostřelby vlastně do žlutého, jejímž autorem byl člen roudnického oddílu Roman Z. Jinak než nekompromisním zásahem se totiž nedá nazvat guláš z jeho kuchyně, za který by si zasloužil Řád Zlaté vařečky. Pomlaskávání obědvajících přeborníků se snoubilo s čvachtáním jejich obuvi v bahně, jež společně s počasím předjarního typu ostře kontrastovalo se vzpomínkami na sníh a arktický mráz loňského závodu.
Nedělnímu klání předcházelo v sobotu večer posezení při převážně strunných nástrojích u sálajících kamen v útulné vesnické hospůdce. Zúčastnilo se ho celkem čtrnáct z výše uvedeného počtu přihlášených borců a borkyň, z nichž si některé s sebou
přivedly garde. Atmosféru přijelo umocnit i vysoké a současně starostlivé vedení naší sokolské jednoty s naladěnými instrumenty, a to společně s dalšími muzikantskými kamarády. Pod jeho supervizí pak byla s místními štamgasty navázána družba, jež našla své vyvrcholení v jásavém řevu písně Letí šíp savanou.
Nu, byl to prostě fajn víkend, za který děkujme všem účastníkům a hlavně členům a členkám roudnického oddílu, kteří se zapojili do příprav přeboru, jeho tratě i zázemí. Zvláště pak Petrovi V., který povolení ke konání závodu dohodl se svými sousedy; na místě, které si zaslouží být z důvodu své malebnosti opět nejmenováno.
Honza Špringl
