Konec roku si lidé zpříjemňují nejrůznějšími aktivitami. My jsme poslední úterní večer roku 2022, místo cvičení mužů a gymnastiky mužů v tělocvičně, věnovali pro nás méně tradičnímu sportu. Přijali jsme nabídku oddílu kuželek zkusit koulení v kuželně na Tyršově stadionu.
Kuželkářská dráha je kryté sportoviště, oddělené od společných prostor prosklenou stěnou. Lze tak sledovat průběh hry dvou hráčů, každého na své dráze, aniž by byli vyrušováni. Cílem hry je porazit z ruky vypuštěnou koulí, bez dotyku mantinelu, co největší počet kuželek. Celkový počet kuželek je devět v rozestavění do kosočtverce. Výsledkem hry je součet všech poražených kuželek. O zvedání padlých kuželek a vracení koulí se stará automat.
To, co na první pohled vypadá jako samozřejmost, tedy poslat kouli po dvacetimetrové dráze rovně do kuželek na jejím konci, je ve skutečnosti složitá disciplína, vyžadující soustředění, dokonalou koordinaci i fyzickou zdatnost. Ač se to nezdá, po padesáti pokusech s charakteristickým podřepem při hodu, se druhý a třetí den ozývá namožené hýžďové svalstvo. Mnozí zúčastnění se později shodli na tom, že přemýšleli: Co jsem to včera dělal, že mě bolí p….?
Výkony byly všelijaké, skalní kuželkáři by nejspíš kroutili hlavami. Chybných hodů s odrazem koule od mantinelu bylo nespočet. Přesto padlo i několik devítek. A kdo vyhrál? Přece všichni, kteří přišli. Určitě jsme v kuželně nebyli naposledy.
Pavel Kautský
