Lví silou, vzletem sokolím kupředu kráčejme… Začátkem jednoho z nejslavnějších sokolských pochodů chceme uvést sérii článků z kroniky Sokola v Roudnici nad Labem. Proč právě dnes? Letos v létě totiž oslavíme 100 let od zbudování sokolského cvičiště v našem městě.
Chceme vám předložit úryvky z historie našeho sokola, které stavbě stadionu předcházely. Přibližme si tak toto významné výročí. Možná zde kromě historických faktů najdete též zajímavé, někdy úsměvné historky a také jména předchůdců vašich známých či příbuzných. Omlouváme se za některé archaické výrazy, které jsme záměrně převzali z kroniky pro dokreslení dobové atmosféry. V celém vyprávění je uveden jen zlomek z nepřeberného množství sokolských akcí.
Již při vzniku Sokola r. 1862 dali jeho zakladatelé Miroslav Tyrš, Julius Grégr a Jindřich Fügner jasný cíl organizace: Rozvojem těla i ducha vychovat odhodlané vlastence našeho národa. „V brzké době se jejich myšlenky rozšířily do celé naší vlasti. Ani Roudnice nezůstala stranou. Nový okresní tajemník Ervín Špindler vydává provolání, podepsané jmény J. Václavík, J. Brodský, J. Švagrovský a H. Brodský. Závěrečná věta vyzývá: „Shlukněte se na bratrské vyzvání, abychom založili zdravou a silnou tělocvičnou jednotu Sokol!“ Tak byl 5. 4. 1868 založen Sokol v Roudnici n. L. V září se začalo se cvičením ve školní tělocvicně a to 3x v týdnu. Obsahem cvičení byla z poloviny času prostná, dále pak kruhy, šplhání, bradla, hrazda, skok do dálky, skok do výše, skok vysokodaleký, koza, kůň, žebřík a zápas. Již v příštím roce byly uspořádány šibřinky (sokolský maškarní ples) v sále U koruny.
Aby sokolové ušetřili, zakoupili v r. 1870 od doksanského sládka prapor malostranské národní brány. Původní znak a písmena F. J. I. na něm dali přetvořit na znak města Roudnice a sokolský monogram. Z nedostatku cvičebních prostor čilý ruch upadá a činnost se omezuje jen na odbor hasičský a sokolské výlety. Jinak vládl „v jednotě roudnické klid hřbitova, ničím nerušený.“ Postupně se zvýšil zájem a přibývá členů. R. 1876 byla již činnost „dosti čilá“. Cvičilo se ve školní budově. V roce 1878 však místní školní rada sokoly ze školní tělocvičny vypověděla. A bylo zle. Naštěstí jednota Říp vybudovala s podporou Hospodářské záložny roudnické divadelní sál, takže se Říp stal ochranným štítem sokola. Činnost sokola v této době slábne. Bylo provedeno jen několik výletů do okolí Roudnice. Sokol je prakticky bez inventáře. Pouze k šermu mohli sokolové používat zasedací síň okresního zastupitelstva. R. 1878 se rozvíjel jen odbor hasičský a veslařský. Starostou sokola byl zvolen Heřman Brodský, který „sice necviči, ale zato vesloval a hasil…“ 1882 dosáhlo veslařství nebývalého rozkvětu. Náklady na lodě byly však příliš vysoké a zatěžovaly neúměrně sokolskou pokladnu. Proto byl založen veslařský spolek mimo sokol. Počet členů sokola stoupá z dosavadních nejvýše 60 na 160 členů, z nichž již 50 mělo stejnokroj sokolský. 24. duben 1883 se zapsal zlatým písmem do historie roudnického sokola. V kronice je kapitola nadepsána „na úsvitě nové doby“. Ke třem stům sokolů z Prahy, Poděbrad, Loun, Slaného a Mělníka se v tento den sešlo na Řípu. Všichni se pak pod vedením dr. M. Tyrše odebrali do Roudnice n. L. na slavnostní oběd. „Kdo tušil tenkráte, že Miroslava Tyrše zříme mezi sebou naposledy.“ (M. Tyrš zahynul za nevyjasněných okolností v srpnu 1884 v Tyrolských Alpách.) V tomto roce byly všechny snahy přátel sokola obráceny ke stavbě vlastní tělocvičny. Proto byla zakoupena zahrada na místě dnešní hudební školy na Rvačově. Nejobětavější finanční podporovatelé byli: Rolnická záložna Podřipská – 700 zlatých, J. Zelenka z Břízy – 550 zl., jednota Říp z výtěžků mikulášských zábav 125 zl. a z krejcarových sbírek 223 zl. Divadelní představení v sále Řípu vyneslo 160 zl. Tak se započalo s výstavbou tělocvičny, která byla dána 1886 do provozu. Sál měl rozměry 18×10 m. „Není to veliké, ale těší nás, že jsme pod vlastním krovem.“ „Ký div, že řada cvičících vzrostla řadou nepřebernou…“ Cvičilo se pilně 3x týdně ve třech družstvech po 10 až 25 členech. I starší bratři měli družstvo 11 členů. Roudnice n. L. se stala sídlem Župy podřipské. První společné župní cvičení na veřejnosti se uskutečnilo na ostrově. Skok útokem do výše vyhrál výkonem 235 cm J. Černý. Skok vysokodaleký výkonem 520 cm A. Holaj. Roku 1890 jela 8členná deputace cvičícího členstva do Drážďan k oslavám 20 let tamního sokola. Roku 1891 proběhl souběžně s konáním zemské jubilejní výstavy též II. Všesokolský slet v Praze v Královské oboře. Naše Župa podřipská poskytla 98 cvičenců prostných a 107 cvičenců na nářadí. Jeden z účastníků líčí, jak byl „průvod sokolský Prahou vítán celým národem v Praze shromážděným, že se žádný účastník – ať mladý či starý – nemohl ubrániti slzám“.
Jiří Růžička
