Posledním závodem roku v seriálu běhů T. J. Sokol Roudnice je silvestrovský Běh kolem Hasy. Na závěr roku 2022 připadá jubilejní 40. ročník. Kulaté výročí „Hasy“ mě přimělo vzpomenout na nejdůležitější milníky a střípky z této mimořádně oblíbené akce. A vlastně nejen to výročí… Zdrojem dat byl soukromý archiv Hasy a též autentické vzpomínky účastníků, které nemusí být vždy zcela objektivní. Pokud by někomu z čtenářů leželo v šuplíku či v paměti něco z počátků závodu a byl ochoten to sdílet, ať prosím bez ostychu napíše na roudnice_n_labem@sokol.eu. V takovém případě údaje rád doplním.
Od začátku
1984 – Závod vznikl z recesistické sázky hrstky sportovních nadšenců. Vyhraje ten, kdo dřív oběhne 5,2 kilometru dlouhý okruh Roudnice – Židovice – Roudnice, od hospody Hasa zase k hospodě Hasa. Za první ročník byl z neznámého důvodu zpětně označen první běh s totožnou trasou, nazvaný Labský okruh, pořádaný 6. 10. 1984. Mohli bychom se přít o datování a snažit se přepisovat historii, ale nechme to být. Ničemu bychom tím neprospěli. Celé dějiny lidstva v posledních dvou tisíciletích po Kristu se počítají od roku 1 a taky to nikdo nerozporuje.
Na start se postavilo pravděpodobně 6 běžců. Zvítězil tehdy 23letý Jirka Krejčí (1960) s časem 20:13. Na jeho vítězství je přímo osudová skutečnost, že, jak sám tvrdí, předtím ani potom nikdy nic jiného nevyhrál. Na první Hase za sebou nechal běžce Vláďu Chrpu (1950), i cyklisty Petra Minaříka (1962), Ivana Kapouna (1949), Lálu Urbana (1949) a jednoho dalšího borce, jehož totožnost si už žádný z pamětníků nevybavil. Určitě u toho byli i kamarádi Pepa Pechar a Míra Horák. Tehdy nemohli tušit, čemu právě položili základ.
Už o několik týdnů později, na Silvestra dopoledne, se na startu druhého ročníku závodu pořádaného oficiálně pod hlavičkou tehdejší Tělovýchovné jednoty Spartak Roudnice sešlo 32 běžců. S časem 18:16 vyhrál Petr Minařík.
1985 – Běh Labský okruh se běžel ještě jednou, aby po sloučení se silvestrovským termínem padl v zapomnění.
1986 – Cílem proběhlo 36 běžců, jako první Pavel Čížek (1959), tehdy v rekordním čase 17:13, který později ještě zlepšil.
1987 – Popularita závodu roste. Na jednotnou trasu Hasy vyběhlo už 66 lidí.
1989 – Absolutní traťový rekord s časem 16:41 zaběhl Pavel Čížek z AC Sparta Praha. Nikdy nebyl překonán. (Zřejmě slušný oddíl.)
1993 – Od tohoto roku Hasu běhá stálice z Mělníka, Michal Michálek (1973), který stál ze všech účastníků nejčastěji na bedně. Věhlas Hasy se rozšířil do zahraničí. V tomto roce poprvé nastoupil Gen Lange, právoplatný občan Německa, ač původem rodák ze Sudet. Pořadatelé Hasy mu přirostli k srdci, vracel se sem mnoho let a stále je s námi ve spojení. Zdaleka nebyl jediným cizincem. Ve startovní listině Hasy se také jeho zásluhou začala objevovat jména sportovců z míst mimo českou kotlinu.
1995 – Kvůli úmrtí jednoho ze zakladatelů běhu, si pořadatelé Hasy dali do názvu Sdružení přátel Pepy Pechara. Na místě zaniklého hostince Hasa v Třebízského ulici vznikla firma Technicom, v jejíchž prostorách měli pořadatelé i závodníci díky nezištným majitelům po mnoho ročníků vlídné zázemí rodinného podniku.
1997 – Nejblíž absolutnímu rekordu trati z roku 1989 se dostali Petr Holub z AC Kladno s časem 16:51 a Tomáš Havel z Olympu Praha s časem 16:57.
1998 – Ženský rekord tratě zaběhla Petra Havlová z Olympu Praha s časem 20:35.
1999 – Po smrti dalšího z pořadatelů je i jeho jméno přijato do názvu – Sdružení přátel Pepy Pechara a Mirka Horáka. Břemeno organizace běhu na sebe bere Václav Kautský st. Pro vítězství si v tomto roce konečně doběhl Michal Michálek. Svůj triumf zopakoval v letech 2000, 2001, 2002, 2003, 2005, 2006, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012. Cílem Hasy proběhlo mnoho zvučných jmen, ale jiného borce se stejnou vytrvalostí tu nikdo neviděl.
2006 – Trať Hasy absolvovala nejmladší závodnice – šestiletá Veronika Krejzová.
2010 – Od neoficiálního Sdružení přátel Pepy Pechara a Mirka Horáka, reprezentovaného hlavně Vaškem Kautským st., přebírá organizaci závodu T. J. Sokol Roudnice.
2016 – Po letech výhradně ručního měření stopkami jsme zapojili sofistikovanější časomíru a automatické zpracování dat. Doba si to žádá, stejně jako rostoucí počet závodníků. Na stopky jsme ale nezanevřeli. Jsou poslední jistotou, bez níž to nejde.
2017 – Místo startu a cíle jsme přesunuli do zázemí Povodí Labe u plavební komory, název se mění na Běh okolo Hasy. Doufáme v to, že na povodí budou i nadále takto vstřícní a umožní nám využívat jejich prostory v dalších letech.
2019 – Dosud nejpočetnější startovní pole se 152 běžci v cíli. O nový ženský rekord tratě se postarala Simona Nekolová z Lovosic s časem 20:29. Poté k nám dorazila zákeřná čínská chřipka a zkomplikovala naše plány.
2020 – Nevzdali jsme se. Pro zachování kontinuity jsme Hasu kvůli epidemii covid-19 uspořádali jako virtuální závod distančním způsobem.
2021 – Poslední Hasa jedné z legend závodu a organizátora mnoha ročníků, Václava Kautského st. (1938), startujícího za West Bromwich Hracholusky. V 83 letech byl nejstarším účastníkem Hasy a účastnil se patrně i nejvíce ročníků. Snad chtěl svou pozici potvrdit startem v tom jubilejním čtyřicátém. Bohužel už se ho nedočkal. Místo něj vyběhl na nejdelší trať. Vydal se na věčnost.
Shrnutí
Je třeba ocenit všechny ty stovky závodníků, kteří se za uplynulé roky existence tohoto běhu rozhodli postavit na startovní čáru a dokázali zdolat trať až do cíle. Obzvlášť pak těch, co se vraceli a stále vrací, aby znovu závodili. Bez přispění každého z nich by Hasa nebyla, čím je. Nebyla by tím dlouho oblíbeným závodem se skvělou atmosférou posledního dne v roce. Nebyla by příležitostí a místem setkání mnoha podobně laděných lidí, kteří i na Silvestra místo sváteční nečinnosti rádi vstanou a znovu se poperou sami se sebou. Díky patří i Petrovi Vanclovi a Láďovi Pokornému za jejich veliký podíl na každoroční publicitě. A pochopitelně také všem, kdo se podíleli a podílí na organizaci Hasy.
40 let je už tradice, značný kus života; dvě lidské generace. Taková doba existence jednoho původně recesistického závodu je velkým závazkem do budoucna. Zatímco pro původní nadšence to byla jen legrace, nyní je to legrace až po hromadě práce. Můj táta jako dlouholetý organizátor si to uvědomoval, už když v roce 2010 předával organizaci Hasy nám, sokolům. Viděl v tom záruku pokračování něčeho, na čem mu fakt záleželo. Teď je to na nás. Tak tedy hlavu vzhůru a jedeme (běžíme) dál! Na tátovu počest navrhuji, nehledě na technické změny, vrátit závodu původní název: Běh od Hasy k Hase.
Pavel Kautský
Sportovní přátelé,
zdraví vás statistik „Běchovic“…
Jedním z věrných tohoto závodu byl i Ing. Josef PORDE, nar. 1932 (24 startů, ten poslední 2007). Běhal i „Kunratickou“ (30krát, poslední 2010). Běžeckou kariéru ukončil v r. 2012 v 80 letech (!)
Vím, že běhal i vaší „Hasu“; jistě nejednou, když jste mu dali r. 2008 zvláštní cenu.
Zajímá mě jeho další osud – je stále naživu (bylo by mu 90 let)?
Měl jsem na něj i telefon, ale ten je už „mrtvý“ (pevná linka).
Uvítám jakk. informaci – děkuji předem.
Zdraví Miloš Bednář
bednar@ftvs.cuni.cz
Ahoj Pavle, moc se mi Tvoje dílo líbí. Chápu, že ve své skromnosti jsi nepsal o sobě, že jsi mnoho let zajišťoval odbornou admistrativu spojenou s vlastním závodem a i s vlastním počítačem. Jak jsme u Faustů mluvili, po závodě chodili někteří kluci, včetně táty k Marušce Lutkové do „Kuklíku“ na silvestrovské odpoledne. Pamatuji si, jak ještě za Pepy Pechara se tam můj tehdy čtrnáctiletý syn Honza asi poprvé v životě namazal. Tvůj návrh na navrácení původního názvu běhu podporuji. Já žádné materiály k tématu nemám, tak Ti bohužel nepomůžu.