U nás v trávě se od půlky července dějou věci, jaké tady nikdo nepamatuje. Tolik ruchu a šramotu v ní snad ještě nebylo. Jestli teď ale čekáte, že přijde líčení zážitků Ferdy Mravence, brouka Pytlíka a dalších hrdinů z knih Ondřeje Sekory, jste na omylu. Řeč bude o něčem jiném. A pokud myslíte na bůhvíco s konopím, jste taky vedle.
Řeč je o letitém porostu uprostřed našeho stadionu. Říkáme mu jednoduše trávník, ačkoliv s trávou má společného už jen málo. Původně, bezmála před sto lety, kdy si stadion sokolové vybudovali, asi opravdu šlo výhradně o trávu. Tu však postupem času vytlačily jiné druhy flóry. Nyní je travami zastoupena jen asi desetina vegetace, zbytek je takříkajíc plevel. Skládá se z jetele, jitrocele, tolice, řebříčku, sedmikrásky, štírovníku a dalších převážně dvouděložných bylin, přirozeně se držících v této lokalitě díky tomu, že snesou místní podmínky včetně sucha a věčného ušlapávání školáky, atlety, gymnasty a jinými dvounohými škůdci, pohybujícími se po ploše dle vlastní libovůle. Byliny to sice všechno snášejí, ale nedostávají, co by si zasloužily. Z toho důvodu neprospívají tak, jak bychom si zase my, sokolové, představovali. V sezóně jsme nanejvýš zařídili posečení a čas od času natáhli hadici, kam dosáhla, na skromnou zálivku.
Ať už je rostlinný kryt plochy stadionu tvořen čímkoliv, usoudili jsme, že je na čase, dát mu po všech těch letech nějakou tu péči navíc a přičinit se k jeho obnově. A tak jsme si do areálu pustili odborníka na zeleň a na trávníky zvlášť. Po deštích bylo zalito a tráva příhodně narostlá. Navrhl nám za slušný peníz dvoutýdenní postup pro zlepšení stavu té naší sešlapané louky. Nám se zdál návrh rozumný. Plácli jsme si a zahradník se dal hned do díla.
Den první – Velkou chlapskou hračkou, co umí jezdit a sekat, o kousek zkrátil porost a metr po metru začal se svou paní ručně plít okolek dráhy.
Den druhý – Když se rostliny na ploše zvedly, je zase o něco málo zkrátil sekačkou a pokračoval v ručním čištění okolku.
Den třetí – Vegetace dostala pohov na vzpamatování. Kdyby se rostliny uměly divit, už po předchozích dvou dnech by v němém údivu kroutily svými zkrácenými stébly, stvoly a lodyhami, co se to s nimi děje. K tomu večer i pěkně sprchlo.
Den čtvrtý – Následovalo sekání ostatních travních ploch v areálu.
Den pátý byl určen na odpočinek pro rostliny.
Den šestý vyšel na neděli. Po vzájemné dohodě jsme vyhlásili odpočinek pro lidi. Rostlinám by to asi bylo jedno, zato pracující mají nárok na klid, který vyžaduje i obecní vyhláška o omezení hlučných činností. Tím bylo rozhodnuto.
Den sedmý – Na řadu přišlo znovu sekání několika milimetrů porostu navíc, už třetí v řadě. V přistaveném kontejneru přibylo posečené zelené hmoty. Po opravě závlahového vozíku a natažení dlouhé hadice se celé odpoledne plocha kropila, aby tráva dostala potřebnou vláhu a mohla přijímat živiny a růst.
Den osmý – Paní zahradníková pokračuje v čištění okolku dráhy, přestože venku je pekelná výheň, v níž není rozumné, zdržovat se na přímém slunci. Asi by bylo lepší dnes zůstat doma v chládku, a to nejen kvůli výhni. Potvrdil to i náš zahradník. Přišel s nečekanou zprávou, která se sice přímo nedotýká stadionu, zato nás přiměla k úvahám o životě a smrti. Stala se mu toho dne na silnici nehoda, kterou sám nijak nemohl ovlivnit. V nákladním autě potkal protijedoucí vozidlo, z něhož se při míjení uvolnila část nástavby a zdemolovala kabinu jeho náklaďáku. Velká nepříjemnost a navíc spousta starostí a práce, o kterou zrovna nikdo nestojí. Sám vyvázl díky sloupku kabiny jen se šrámy a kousky skla v kůži. Podle jeho slov se podruhé narodil. Jestli bude za rok slavit, už je na něm a jeho rodině.
Den devátý – Porost se zalévá. Je dokončeno čištění okolku.
Den desátý – Je chuť sekat, ale v horku tráva ne a ne povyrůst. Došlo tedy alespoň na sekání ochozů menší sekačkou a čištění obrůstajících krajů umělých hřišť, přestože to nebylo v plánu. Pan zahradník je srdcař.
Den jedenáctý – Dnes se posekala tráva o dalších několik milimetrů. Po zálivce a sekání už je vidět změna k lepšímu. Trávník i přes úmorné vedro prospívá. Utěšeně houstne a zarůstají holá místa.
Den dvanáctý – Trávník má volno.
Den třináctý – Lidi mají volno, je neděle.
Den čtrnáctý – Začal nám příměstský tábor na stadionu. Přibylo pohybu dětí na ploše. Musíme si sladit noty. V plánu je odpolední a večerní zalévání.
Zde by měly Zprávy z trávy končit, vzhledem k původní dohodě o dvou týdnech péče. Kvůli k suchu se náš zahradník rozhodl prodloužit jeho starost o naše rostlinstvo, aby stihl to, co zamýšlel pro zlepšení stavu vegetace. Pro naše dobro mluví fakt, že to slíbil bez změny ceny. Čeká nás, či vlastně naši trávu na ploše, ještě vertikutace (prořezání drnů a půdy a vyčesání stařiny z porostu), a hnojení. A to se řekne, že je okurková sezóna. Takže jedeme směle dál.
Den patnáctý – Paní zahradníková se dala do pletí krajů umělých hřišť, která si příroda pomalu a nenápadně, ale vytrvale, snaží vzít zpět.
Den osmnáctý – Začíná sekání porostu na cílovou výšku 85 milimetrů a hnojení trávníku. Spolu s dodáním živinam zahradník doseje holá místa travním semenem a vše důkladně prolije závlahou.
Den devatenáctý – Pokračuje závlaha a zakrácena je vegetace na celé ploše. Všichni vzhlížíme k obloze a modlíme se za brzký déšť.
Den osmadvacátý – Znovu je posekáno a zalito, ale počasí nám, či spíš našim rostlinám, nepřeje. Na stadionu je přes den 40°C. V takovém horku nelze vertikutovat, zeleň by se vysušila až ke kořenům. Potřebujeme teplotu do 25°C. Podle předpovědi bude lépe až v průběhu září. Zatím se dá nanejvýš pokračovat v zavlažování a udržování zeleně na hranici 85 milimetrů.
Paní zahradníková vymyslela, že v rámci úsporných opatření se nebude jezdit třikrát denně na stadion autem, ale na kole. Pan zahradník musí nejdřív to kolo najít, aby si při tom, co ho baví, mohl ještě zasportovat. Taky nám přislíbil účast vlastního mužstva na nohejbalovém turnaji.
Den šestatřicátý – Pan zahradník zvládl posekat ochozy, dětské hřiště i trávu na dvoře za kanceláří. Potíž je jen v tom, že už nejmíň měsíc nesprchlo. Teplota na slunci se pohybuje kolem 46°C. Plochy vypadají beznadějně suše, přestože nám jezdí co každý druhý den pouštět závlahu. Kam nedosáhne závlaha, dosáhne zahradník s hadicí.
Den sedmačtyřicátý – Na stadionu pořádáme zmíněný nohejbalový turnaj trojic. Mužstvo zahradníků nepřijelo. Škoda. Nejspíš nenašli dost bicyklů pro všechny hráče. Lepší vysvětlení nás nenapadá.
Den dvaapadesátý – Je po prázdninách, děti jdou do školy. Chystáme se na nápor školních tělocviků. Na stadionu je opět posekáno na 85 milimetrů, včetně dvora za kanceláří. Sekačka pana zahradníka sebrala při sekání plochy někým zapomenutý srp. Bez úhony přežil srp i sekačka.
Den třiašedesátý – Z pohledu přežití vegetace se zlepšilo počasí. Porost na stadionu je znovu zkrácen na 85 milimetrů.
Den šestasedmdesátý – Máme další akci na stadionu, a není to nic menšího než sokolská svatba.
Den sedmasedmdesátý – Pan zahradník reviduje škody na zeleni po svatebním veselí. Tráva je v místě největšího pohybu svatebčanů viditelně sešlapaná a rozrytá od podpatků. Opět snížil výšku sekání, nyní na 65 milimetrů.
Den devětasedmdesátý – Sekání trávy na konečných 60 milimetrů, příprava na vertikutaci a hnojení.
Den čtyřiaosmdesátý – Začíná se dlouho očekávaná vertikutace zelených ploch na stadionu. Práce vypadá, jako když se porost ze tří stran vyčesává a prořezává až do země, aby se ke kořenům dostal vzduch a voda s živinami. Sbírá se velké množství stařiny a mechu a ukládá do kontejneru. Následuje hnojení.
Den třiadevadesátý – Vertikutace stadionu a hnojení je konečně hotovo. Pan zahradník splnil, co slíbil. Jen ty zamýšlené dva týdny se protáhly na celé tři měsíce. Rozloučil se s námi hrdým sokolským pozdravem Nazdar! Zbývá odvézt poslední kontejner posbírané zelené hmoty, odstěhovat sekačky a nářadí a vrátit klíče od vrat. Na přítomnost lidí a strojů jsme si dost zvykli, někomu budou možná i chybět.
Kdo dočetl až sem, měl by dostat ještě jednu podstatnou část zprávy. Práci odvedla k naší spokojenosti firma Libor Klenot z Dolánek nad Ohří, nebo lépe řečeno, pan a paní Klenotovi osobně. Svému příjmení u nás rozhodně ostudu neudělali. Trávník na stadionu viditelně pookřál, zhoustl a doslova září, přestože to pořád zdaleka není jen tráva. Však se přijďte podívat, stojí to za to.
Na úhradu provedených prací jsou určeny dotační prostředky z grantové výzvy Zasaď strom pro svůj klub Nadace Tipsport na náš projekt Obnova stromořadí na Tyršově stadionu v Roudnici n.L., jehož součástí je i příspěvek na údržbu trávníku.
Rekapitulace:
17 x seč plochy stadionu,
1x seč na ochozech,
3x seč ostatních ploch,
1x odplevelení dráhy a hřišť,
1x vertikutace plochy stadionu a zahnojení,
závlaha dle potřeby.
Pavel Kautský
Galerie:
